Ankogel 3.246 m n. m.
Pro zobrazení obrázků v plné velikosti klikejte na jejich náhledy.
 |
Všechny fotky z výstupu na Ankogel nejdete zde ... |
 |
 |
 |
 |
Ankogel sice není nejvyšším vrcholem skupiny Ankogel gruppe, přesto jí dal své jméno. Je to vrchol dominantní a výstup na něj není příliš náročný. Jeho příjemnou součástí je poloha u smaragdově zelené přehrady Kölnbrein, ledovec a fascinující výhledy dělají z vrcholu Ankogel prvotřídní cíl.
Jdeme po cestě č. 537 podél jezera až k rozcestí na Weinschnabel (č.02). Pěšina na Weinschnabel stoupá vcelku rozumně travnatou strání, později přes kameny až do sedla Marchkar Scharte - 2387 m.n.m. Náš cíl zde ještě není vidět, a tak musíme pokračovat dále přes planinu Salzplatten (pár výborných míst pro táboření) až pod vrcholovou pyramidu Weinschnabel. Tu překonáme přes pár skalních bloků naprosto jednoduše a u malého křížku se kocháme krásným nerušeným výhledem na Hochalmspitze a Ankogel. Pod námi na severu leží jezera Tappenkarsee. Sestup až k přehradě stejnou cestou.
Pro zdárný výstup na Ankogel musíme dosáhnout hlavního opěrného bodu a tím je chata Osnabrücker Hütte - 2022 m.n.m., situovaná až za jižním cípem jezera. Do našeho podvědomí se zapsala výborným, silným pivem a velmi přátelsky - koketující obsluhou. Spaní jsme ale zvolili hned nad ní u vodárničky. Výstup dále pokračuje podél potoka Fallbach až k velkému vodopádu v závěru údolí. Překonáním asi 200 metrového hrbu docházíme k rozcestí na hřebeni Schwarzgrat. Zde se pěšina prudce stáčí do leva a pokračuje chodníčkem vyskládaným z břidlicových plátů. Dojdeme k malému kotli, který se dá buď obejít po hřebeni nebo traverzovat (není vidět nikde cesta). Na protějším hřebínku jsou již vidět značky a to je to pravé místo obléci se do sedáků a sejít na ledovec asi 25 metrů. Cesta je viditelně prošlapaná a vede prakticky podél hřebene Ankogel ostgrat. Na ledovci přechází dva prudší výšvihy ( žádné drama ) a asi 4 viditelné trhliny (pokud není sníh). Po asi 1,5 hod. dojdeme ke konci ledovce Kleinlendkees, kde nastoupíme na hřeben k vrcholu.
Čeká nás jen 105 metrů výškových. Ale ne ledajakých. Hřebínek je ostrý jako břitva a místy se jedná o regulérní lezení bez zajištění v terénu II.UIAA. Při novém sněhu či velké námraze si troufám říct téměř neschůdné. Vrchol je překvapivě malinké místo tak pro 4 - 5 lidí. Nic na něm není. Ovšem výhled je excelentní. Zejména pohled do severozápadní stěny Hochalmspitze je naprosto fascinující. Pěkný pohled je rovněž na vzdálenější Glockner a Wiesbachhorn, Dachstein a Nízké Taury. Sestup vedeme stejnou cestou až k chatě. Výstup trvá 4,5 hod.
Ještě týž den se přesunujeme opět podle vody až k rozcestí cest č. 02 a 537, kde je nádherně umístěný památník stavitelům vodního díla, který je nám výborným útočištěm k nocování pod střechou. Ráno jen rozloučení s horami a odjezd domů. NADMOŘSKÁ VÝŠKA : 3246 m.n.m. POHOŘÍ : Hohe Tauern OBLAST : východní Vysoké Taury, Rakousko VÝSTUP : od parkoviště u přehrady Kölbrein Speicher - 1920 m.n.m. od východu OBTÍŽNOST : 3 - 4 KOLIKA DENNÍ VÝPRAVA : 4 CELKEM KM : 28,7 km CELKEM PŘEVÝŠENÍ : 4362 metrů celkem / 1326 metrů z vých.bodu |
