Vtáčníkem zní "hantec"

moje nejmilejší spolulezkyně má pracovní povinnosti, i ostatní jsou plně zaneprázdnění, tak se přidávám opět k Brňákům…opět si užiju jejich „hantecu“….sraz v sobotu po ránu v Kamenci pod Vtáčníkem….co nám říká literatůra: stometrový andezitový lom s ponukou deliria a sci-fi pre každého…cesty nižších obtížností jsou výhradně klasiky v koutech…7,8,9,10 můžete najít v lištách a dírkách strmých ploten….kdo bude hledat, najde dvanáctku Topvar v kamenném pubu….tolik průvodce…..nikdy jsem tam nebyl a tak o půl sedmé ráno vyrážím….navigace říká 186 Km, necelé tři hodiny…mráz a ranní mlha mě provází cestou a tak si říkám, jestli bylo správné rozhodnutí opustit teplo pod peřinou….potkáváme se u hospody, hned pokračujeme dále…naše parkování se nelíbí místním lesníkům, tak to trošku posuneme a šlapeme…všichni zůstávají do neděle, batohy tomu odpovídají….první možnou odbočkou ze zpevněné cesty se dáváme přes vodu a začínáme stoupat…přístup do lomu je po staré železniční trati se zbytky pražců, pěkný stoupák….to ocením hlavně při večerním sestupu, po mokrém listí fičím jako o závod, né vždycky jen po nohou….na tábořišti je ještě pěkně čerstvo, tak co dáme ten burčák nebo jdeme lézt…pořadí je jasné, burčák rychle mizí ve splavených hrdlech a už se soukáme do sedáku…zkušení borci mě ženou do Vzdušné, místní klasika 4+,5….tak jo, jdu na to…krásné lezení, sem tam borhák, zakládat si člověk může kde se mu jen zlíbí…užijete všechny ty heblata, která většinou jen nosíme na sedáku, ať vypadáme drsně….expozice kolmé nebo jen lehce ukloněné skály je parádní….kout, plotna, kout, plotna  a tak stále  dokola….jsme nahoře…sestupovat se tady musí stezkou po hraně, pokud se neslaňuje…..pěkně obcházíme celý lom a na konci nás zaujmou lesknoucí se nýty…VHT za 5…tak co, zkusíme….spárka v plotně, první délka hustááá, ale podaří se mi to dát….pak několik lehčích kroků a znovu do boje…tady se dá pustit různými směry, jen ta čísla se mi moc nelíbí, tak bereme za vděk naší pětkou….ještě jednou sestup po chodníčku, doplněného žebříky a řetízky….svačina a pohled na hodinky…půl třetí, tak ještě něco…Stredná, opět doporučení…jaká je, no dle slov Radka „taková přemýšlivá“…už vím, co znamená přemýšlivá….nástup ok, pak to začíná…borháky jsou hóóódně zřídka a koutek je hodně silový…druhá délka to samé….pak krátký choďák a znovu do boje…..dolez je díky samým rajbasům zapadaným listím opravdu morálový….ale jo, mám to za sebou….moc pěkné….jsem se sebou spokojený, chi chi, to to tady  smrdí…líbilo se mi to, tak co….odpoledne sluníčko vytáhlo do skal i borce z okolí, nacvičují tady ty sci-fi cesty…občas se ozývá lomem ten známý výkřik, který si můžete pamatovat z Mládkovy horolezecké písničky  „je mi podezřelé Hano, že ti povolilo lano“…tak ještě taky něco zkoušíme hned dole, výsledkem je zanechaná smyčka na slanění ve skobě a radost, že to tak dopadlo…no co, každý má svůj level….loučení, pobalení  cajků a cesta domů….sobota končí…dvojka bílého v kouzelném křesle doma pomáhá vstřebat zážitky dne…dnes byly opravdu parádní…doporučuji…jen škoda, že při počítání cest do obtížnosti  5 máte na jedné ruce zbytečně moc prstu….ale celkově jednoznačně „palec nahoru“…..