Jesenické skalky

Andy tráví víkend se svým dětským horolezeckým oddílem na Rabštejně, na neděli jsme domluveni, že si někam odskočíme něco povylézt...v  sobotu se  vydávám ze sluncem zalité Ostravy směr Jeseníky....někde se chvíli protáhnu, navštívím svého kamaráda a ráno vyrazíme...už za Opavou si říkám, kde mě to čerti nesou.....přede mnou je černo černá obloha a chvilkami pádá drobný deštík...na Skřítku už mám mraky u nohou a po nočním lijáku je všechno pěkně promáčené....asi to děckám na skalách moc neklapne, škoda.....sjíždím až do Rapotína a dávám se směrem na Rejchartice....před kostelem je u cesty žlutá značka, kde začíná přístup k Městským skalám...průvodce mluví o zajímavé lezecké oblasti, uvidíme...věci si žádné neberu, je mokro, jdu to jen omrknout....po dvacetí minutách docházím do sedla Nad skalami, dále pokračuji po zelené....postupně se začínají v lese objevovat volně poházené balvany roztodivných tvarů....paradoxně nejprve přicházím k Zadnímu bloku...nevelká skalka má na sobě jednu cestu vedle druhé, skála je typická pro jesenickou oblast....po dalších třístech metrech se dostávám k hlavní části - Vyhlídce..na skalách je posazený vyhlídkový altánek s popisem okolí a vrcholovkou.....ideální místo na přespání a ráno hurá na skálu....ale to až někdy jindy...obcházím skály, všude kape voda, přesto je třeba uznat, že i tady se dá krásně zalézt...není to sice moc vsoké, ale asi tady bude klid...cesty jsou odjištěny kruhy a borháky, takže to tady určitě žije....upaluju zpátky k autu a vydávám se ještě zhlídnout jednu skalku.....cestou na Červenohorské sedlo je za Koutama, s novým lyžařským areálem, před první serpentinou odbočka do prava se zelenou turistickou značkou....zhruba po kiláku značka odbočuje do lesa a tady začíná pěší přístup ke skalkám zvaným Sokolka....ze značky je třeba hned odbočit výrazným chodníkem a po desítí mitutách jsem u v lese schovaných skal....ideální na parné letní dny....oblast se nedá minout.....stěna se vypíná do třicetí metrů a je krásně pevná....jen na okraji je sektor Krabice, který je značně rozpukaný a hrozí jeho zborcení...cesty osazené borháky, ale pěkně řídce, ať může každý ukázat, co v něm je......celá skalka se táhne strání stále nahoru...tady si umím představit hezký lezecký den.....každá z cest má v sobě nějakou tu plotýnku,  hezky hladkou a téměř kolmou...opravdu hezké....dost bylo flákání se po lesích, je třeba spěchat na společenskou část víkendu....nějaké to vínko a vzpomínky na staré dobré časy nám zpříjemňují večer.....rání pohled ze zápraží mi ukazuje modrou oblohu, tak hurá do skal...na hřebeni se ale drží opět hustá mračna...nabírám moji milou spolulezkyni a fičíme směr Jeseník.....za Červenohorským sedlem svítí sluníčko jako v pravém létě a mračna zůstávají daleko za námi...k Čertovým skalám nás popohání čerstvý vítr....je tady pokáceno množství stromů, některé se staly uměleckými výtvory, jiné příjdou asi do pece.....v každém případě to tady prokouklo a z pod skal je teď hezký výhled....ta žlutá koule na obloze se sice snaží, ale roční období ji už nepouští do takové výšky, aby stačila vyhřát skály na pohodovou teplotu....ale přijeli jsme lézt, tak jdeme na to...už tady máme téměř vše v naší obtížnosti vylezené, tak  musíme jít do stínu z druhé strany Pekelníka...tady je to vyšší level lezení, ale  když musíš, tak musíš...něco zkoušíme i s horním jištěním, aspoň víme, že příště už do toho musíme na pěkně na ostro....balíme, srkneme čajík v místní hospůdce a jedeme k domovu...kdo ví, možná jedno z posledních letošních lezení....snad nás ještě počasí pustí...vždyť ještě není všem letošním dnům konec